Stará radnice v proměnách času
Stará radnice je bývalá radniční budova a zároveň nejstarší a nejzajímavější dochovaná světská stavba v Brně. Její počátky se datují do 13. století, kdy Brno získalo městská práva. V roce 1343 jednala v jejich prostorách poprvé městská rada a definitivně byla jako radnice doložena v roce 1373. V průběhu staletí se radnice mnohokrát rozšiřovala a upravovala. Začátkem 16. století byl postaven vstupní kamenný portál se šikmou prostřední fiálou. Při obléhání Brna Švédy v polovině 17. století byla radnice poškozena a ve druhé polovině 17. století se uskutečnily její opravy. Ve Staré radnici se mimo městskou radu scházely i soudy, ukládaly se zde písemnosti, byli přijímáni vzácní hosté a sídlila tu kancelář městského písaře. Začátkem 20. století začaly být prostory radnice nedostatečné a v roce 1935 byla městská správa přemístěna na Dominikánské náměstí do Zemského domu, kterému se začalo říkat Nová radnice. V důsledku tohoto přesunu začaly prostory Staré radnice chátrat. Systematické rekonstrukční práce proběhly v rozmezí 50. – 90. let minulého století. Statické zajištění budovy bylo dokončeno až v roce 2012.
Současná podoba Staré radnice
Radniční budova, nacházející se v centru města mezi náměstím Svobody a Zelným trhem, je od roku 1958 kulturní památkou. Její dominantou je radniční věž dosahující výšky téměř 63 metrů. Na věž vede 173 schodů a je z ní krásný výhled nejenom na centrum Brna. Ve věži je k vidění hodinový stroj a komplexní expozice o historii Staré radnice. Kromě radniční věže bezesporu zaujme bohatě zdobený kamenný portál při vstupu do radničních prostor. Dílo Antonína Pilgrama zahrnuje pět fiál, přičemž u každé z nich se nachází socha. Pod prostřední zakřivenou fiálou je umístěna socha ženy. Po její levici i pravici se nacházejí městští radní a po jejich stranách stojí zbrojnoši se štíty, na nichž je znak města Brna. Pod kamenným portálem je v průjezdu, vedoucímu na nádvoří radnice, umístěn legendární brněnský drak a brněnské kolo. Areál Staré radnice je v současnosti využíván ke kulturním a společenským účelům, a to zejména ke koncertům na nádvoří či k výstavám. Přístupné jsou rovněž některé sály, jako např. Freskový, Křišťálový či Klenotnice.
Stará radnice a čtyři brněnské pověsti
Ke Staré radnici se neodmyslitelně vážou hned čtyři brněnské pověsti, které si již po staletí předávají brněnští obyvatelé z generace na generaci.
První z nich je pověst o brněnském kole, které je vystaveno v průjezdu na nádvoří radnice. Legenda vypráví, že se kolářský mistr Jiří Birk vsadil v hospodě s kamarády, že mezi východem a západem slunce pokácí strom, ze kterého vyrobí kolo a dokutálí jej z Lednice do Brna. To se mu prý jednoho krásného květnového dne roku 1636 skutečně podařilo a kolo od té doby visí na radnici všem na obdiv. Birkovi to ale štěstí nepřineslo. Všichni věřili, že mu pomáhal sám čert a začali se mu raději vyhýbat. Práce ubývalo a šikovný kolář zemřel v bídě.
Druhá pověst vypráví o brněnském drakovi, který je, stejně jako kolo, vystaven v průjezdu na radniční nádvoří. Tento zlý drak se měl usídlit v okolí Brna, kde ohrožoval široké okolí. Místní odvážlivec dostal nápad, jak se jej zbavit. Zabil ovci, vyvrhl její vnitřnosti, nasypal do ní nehašené vápno a ovci opět zašil. Poté ji dovezl k drakovi, který ovci sežral. Drak následně dostal žízeň a šel se napít. Smíchání vápna s vodou draka zabilo, byl vycpán a na počest vítězství pověšen na radnici. Daným drakem je ve skutečnosti krokodýl, který byl veřejně vystaven v roce 1568.
Třetí pověst vypráví o křivé věžičce, neboli fiále, která je na kamenném portálu při vstupu do radnice a byla postavena v roce 1511. Gotický portál je dílem Antonína Pilgrama, který dostal za úkol postavit takovou radnici, kterou nikde jinde nemají. Pilgram i se svými dělníky začal stavět. Když byl portál téměř hotov, radní se při představě, že mu budou muset platit domluvenou sumu, začali ošívat a vymlouvat. Pilgramovi se s nimi po dobrém domluvit nepodařilo. Nechal tedy poslední věžičku na portálu udělat křivě, aby ukázal, jak křivé je jednání brněnských radních. Ti požadovali nápravu, ale Pilgram zmizel, a už se jim jej nikdy nepodařilo najít.
Čtvrtá pověst, vztahující se ke Staré radnici, pojednává o zazděném radním na ulici Mečová, ze které vede zadní vchod na radniční nádvoří. Pověst pochází z období husitských válek, kdy se vojsko Husitů dostalo až k Brnu a chtělo jej dobýt. Město však bylo chráněno silnými hradbami a Husité se nemohli do města dostat. Podařilo se jim získat na svoji stranu brněnského radního Haase. O spiknutí se dozvěděl šašek císaře Zikmunda Boro, který vše vyzradil na radnici. V roce 1422 byl tento radní za svoji zradu potrestán zazděním zaživa. Jeho zkameněla tvář, umístěna asi čtyři metry nad zemí hned vedle vchodu do radnice, má dodnes varovat každého před jakoukoli zradou Brna.
