Výstavba sídliště ve skandinávském stylu
Území Lesné bylo až do roku 1969, kdy se stala Lesná regulérním katastrálním územím, součástí Králova Pole, Husovic a Obřan. Výstavba panelového sídliště, které dnes tvoří podstatnou většinu Lesné, proběhla na území bývalého vojenského cvičiště v 60. letech minulého století. Důvodem jeho vzniku byla potřeba vybudování nových bytů pro 20 tisíc brněnských obyvatel. Realizátoři výstavby se inspirovali ve Skandinávii a sídliště Lesná je i proto považováno za nejatraktivnější a nejzdařilejší z brněnských sídlišť. Mezi jednotlivými domy se nachází množství zeleně, travnaté prostory i louky nabízející místo k odpočinku. Panelové domy jsou od sebe vzdáleny někdy i desítky metrů, díky čemuž mají obyvatelé více soukromí, a mezi vzrostlými stromy si mnohdy nepřipadají ani jako na sídlišti.
Čertovou roklí napříč sídlištěm
Po celé délce sídliště se v jeho středu rozprostírá od severu k jihu hluboká zalesněná roklina známá jako Čertova rokle. V místě dnešního sídliště se dříve nacházelo několik roklí, které ale byly zasypány, a zůstala pouze rokle Čertova. Část jejího stromového porostu existovala již před vznikem sídliště, zbytek byl osazen v rámci budování sídliště v polovině 60. let. V rokli se nachází amfiteátr, který však již delší dobu není používán pro koncertní účely. V rámci revitalizace Čertovy rokle, která proběhla v minulých letech, byly vybudovány dětská hřiště a sportovní plácky. Rokle je ze všech stran obklopena panelovými domy a lze do ní sestoupit z mnoha míst. S roklí sousedí téměř všechny ulice v sídlišti, např. ulice Nezvalova, Šrámkova, Arbesova, Nejedlého, Blažkova, Haškova, Milénova, Vaculíkova, Fillova, Slavíčkova či Brožíkova.
Rodinné domy a další výstavba
Ačkoli většinu Lesné tvoří sídliště, lze zde najít i další výstavbu. Samo sídliště je po celém obvodu ohraničené ulicemi Okružní a Seifertova. Za hranicí těchto ulic se v jihozápadní části nachází Divišova čtvrť, která byla postavena v prudkém kopci po roce 1925. Tvoří ji rodinné domy mj. na ulicích Čekanková, Kosatcová, Liliová či Zvonková. Ve stejné době vznikla na jihovýchodě část dříve zvaná Čtvrť Nade mlýnem, zahrnující zástavbu na ulicích Holubova, Soběšická, Studená a Vyhlídka. Podél ulice Seifertovy, vedoucí po východním okraji Lesné, se od 70. let nachází zástavba rodinných domů, a dále několik panelových domů známých jako sídliště Barvy. Na severovýchodě Lesné se na ulicích Kupkova, Plachtova, Šalounova a Španielova nalézá několik rodinných domů. Nejnovější částí Lesné jsou bytové komplexy na severu městské čtvrti zvané Majdalenky, jež byly dostavěny v roce 2000, a Nové Majdalenky, dokončené asi o 10 let později.
Kaplického chobotnice na zastávce Loosova
Před lety hojně diskutovaná Kaplického „chobotnice“, jež měla být novou budovou pro Národní knihovnu v Praze, byla nakonec postavena v roce 2011 na autobusové zastávce Loosova v západní části Lesné. Do „chobotnice“, která je kopií neuskutečněného pražského návrhu, se mohou před deštěm schovat cestující čekající na příjezd autobusu. Přístřešek zastávky má půdorys 7 x 7 metru a je asi 4 metry vysoký. Na umístění „chobotnice“ se nepodílelo studio architekta Jana Kaplického, ale student práv, který se nechal Kaplického návrhem inspirovat. I přesto je chobotnice na Lesné raritou mezi autobusovými zastávkami.
