Příchod kapucínů a jejich přesun na Uhelný trh
Kostel Nalezení sv. Kříže se nachází v centru města na Kapucínském náměstí, v těsné blízkosti Zelného trhu. Díky svému umístění je znám spíše jako „kapucínský kostel“. Řád kapucínů přišel do Brna roku 1603. Tehdy se mniši usadili před hradbami města poblíž Měnínské brány. Během několika let zde vybudovali malý kostelík s přilehlými klášterními objekty. Tyto stavby ale nechal zbořit během třicetileté války roku 1643 brněnský vojevůdce a obránce města Louis Raduit de Souches, který se obával, že na tomto místě vytvoří nepřátelská švédská vojska svoji základnu. O pět let později daroval hrabě František Magnis kapucínům několik domů na Uhelném trhu, dnešním Kapucínském náměstí. Řeholníci zde začali budovat klášter s rozlehlou terasovitou zahradou, která sahala až k hradbám města. V roce 1651 přibyl i stávající kostel, jehož stavbu realizoval brněnský stavitel Ondřej Erna.
Barokní kostel podle ideálů chudoby
Nový kostel kapucínů byl postavený v jednoduchém raně barokním stylu v souladu s původními ideály chudoby. Podoba kostela je totožná s jinými kapucínskými kostely, stavěnými podle italského vzoru, jež vytvořil italský řádový mnich Antonio z Pordenone. Kostel sestává z hlavní a jedné menší boční lodi. Vzácnou památkou je oltářní obraz „Nalezení svatého Kříže“ od nizozemského rytce a malíře Joachima von Sandrarta. Na terase před kostelem je umístěno šest soch, které představují kapucínské světce. Zleva stojí sv. Josef z Leonessy, sv. Fidelius, sv. František z Assisi, sv. Antonín Papuánský, sv. Felix z Cantalicia a sv. Vavřinec z Brindisi. Mimo sochu sv. Vavřince, kterou postavil až roku 1927 sochař a restaurátor Čeněk Vosmík, jsou ostatní uvedené dílem sochaře Jana Adama Nesmanna z roku 1765. Nad portálem je umístěna mozaika znázorňující sv. Františka z Assisi, který káže ptákům. V první polovině 18. století vznikla při kostele hrobka, určená pro členy kapucínského řádu.
Kapucínská hrobka
V prostorách pod kostelem se nachází tzv. „Crypta Capuccinorum“, neboli Kapucínská hrobka, v níž jsou uloženy nejenom několik set let staré ostatky členů řádu. Byla založena úpravou sklepních prostorů, čemuž nasvědčují rozdílné výšky stropů a podlah v jednotlivých částech krypty. Vznikla v polovině 18. století a jejím autorem je pravděpodobně barokní architekt Mořic Grimm. V hrobce jsou uloženy mumie kapucínských řeholníků a jejich příznivců, dále se jedná o pozůstatky významných členů starých šlechtických rodin, vysokých státních úředníků i několika prostých měšťanů. Díky pomalému vysoušení lidského těla zůstaly zachovány znaky tělesné konstituce nebožtíků a mnohdy i jejich původní oděv. Hrobka byla využívána do roku 1787, kdy zakázal císař Josef II. pohřbívání uvnitř měst. Nejstarší dochovaná mumifikovaná mrtvola patří městskému radnímu Jakubovi Kunešovi, jenž zemřel v roce 1658. Nejznámějším zde pochovaným je baron František Trenck, slavný vojevůdce první poloviny 18. století, jehož tělo je dodnes v prosklené rakvi ke spatření. Místem posledního odpočinku je hrobka rovněž pro Mořice Grimma, jejího pravděpodobného zakladatele.
