Nejhezčí pohled je z výletních lodí
Hrad Veveří je se svými deseti věžemi jedním z nejrozsáhlejších a nestarších hradních areálů v České republice. Tyčí se nad Brněnskou přehradou na severu městské části Bystrc. Zejména v letních měsících se těší nevídanému zájmu výletníků, kteří na něj přicestují parníkem, jenž vyplouvá z přístaviště v Bystrci průměrně jednou za hodinu a vylodí cestující po padesáti minutách přímo pod hradem. Odpůrci lodní dopravy mohou dojít pěšky z Bystrce po červené turistické značce či se dopravit autem. Do hradního areálu je možné vstoupit jednou ze dvou dodnes zachovalých bran. V jeho prostorách jsou k vidění bývalé paláce, nádvoří, tzv. „příhrádek“, jenž je tvořený ochozem se čtyřmi věžemi, zbytky skleníků i prachová věž. Hlavní část hradu, tzv. „palác“ s břitovou věží, spojuje s přilehlými budovy opravený most, zdobený sochami světců. Zájemci mohou navštívit i vnitřní prostory, kde nahlédnou do bývalých reprezentativních prostor či freskové jídelny. V prostorách hradu jsou umístěny stálé výstavní expozice a na nádvoří se koná během letních měsíců spousta doprovodných akcí. Za nejvýznamnější návštěvu, která zde byla, je možné označit tehdejšího britského ministra obchodu a budoucího premiéra Winstona Churchilla, který navštívil Veveří hned třikrát a strávil zde s manželkou Clementine v roce 1908 i část svatební cesty.
Spletitá historie veverského panství
Sídlo zvané Veveří bylo vybudováno pravděpodobně ve druhé polovině 12. století. Jeho historie je velmi pestrá. Nejprve mělo sloužit jako lovecký hrádek. V průběhu času ale několikrát změnilo svého majitele, bylo předmětem mnohých sporů a svědkem dějinných událostí. V jeho prostorách se psaly dějiny válek husitských, česko-uherských i války třicetileté. V poslední uvedené byl hrad, stejně jako celé Brno, obléhán švédskými vojsky. Přestože panství náporu odolalo, bylo nepřátelskými jednotkami vydrancováno. Asi o sto let později byl hrad vypleněn také vojsky pruskými. Jeho následní majitelé se zasloužili o dílčí opravy. Po vzniku Československa mělo být sídlo roku 1921 zestátněno. Proti tomu se ale postavil jeho tehdejší majitel, šlechtic Mořic Arnold de Forest-Bischofsheim, který vedl s československými představiteli o tento majetek šestiletý spor. V roce 1925 souhlasil po dlouhých debatách s prodejem a celé panství přešlo do vlastnictví státu, jehož představitelé jej chtěli využívat jako prezidentskou rezidenci na Moravě. Z nápadu sešlo. V období druhé světové války sloužilo místo nacistům, kteří zde vybudovali rozsáhlý výcvikový prostor. Při následném osvobozování spojeneckými vojsky došlo opět k jeho rozsáhlému poškození. Po ukončení války byly alespoň částečně opraveny střechy a prostory byly krátce zpřístupněny veřejnosti. Již počátkem 50. let minulého století byl hrad upraven pro potřeby Lesnického učiliště, které zde sídlilo přes dvacet let. Ve vnitřních prostorách byly postaveny obytné místnosti a učebny. V 70. – 90. let byl objekt ve správě Vysokého učení technického v Brně a byl přestaven na mezinárodní studentské centrum, což ke zlepšení jeho stavu nepřispělo. Od roku 1999 je hrad ve správě Národního památkového ústavu v Brně, který provádí postupnou rekonstrukci celého areálu.
Pověst o založení hradu a o podkladu
K hradu Veveří se váží dvě pověsti. První se týká jeho samotného založení. V Brně tehdy žil mladý vévoda Konrád, který vyrazil na hon. Když spatřil v lesích krásného daňka, vydal se za ním, a zabloudil. Prodíral se houštím, až dorazil k říčce. Zde si sedl pod vysokou skálu a usnul. Zdál se mu sen o hradě, který se vypíná na strmé skále nad řekou. Ze snu ho probudil chrt, který nesl v tlamě veverku. Vévoda se rozhlédl a uviděl desítky veverek. Utíkaly před ním i před chrtem a lezly na skálu. Mladý Konrád se za nimi vydal. V půli skály narazil na chalupu, v níž ho pohostil stařec, a v níž přenocoval. Ráno požádal starce, aby jej zavedl nahoru na skálu. Vyšplhali tedy na skálu. Vévoda se zahleděl přes kopce do zalesněného kraje a vzpomněl si na svůj sen. V tom okamžiku se rozhodl postavit zde hrad a pojmenovat ho po veverkách, které potkal. Do dvou let vyrostl nad řekou hrad Veveří. Druhá pověst vypráví, že je na hradě ukryt podklad v podobě dvanácti stříbrných soch apoštolů, které sem umístili v roce 1306 templáři vzápětí po vraždě posledního přemyslovského krále Václava III. Sochy měl získat jako kořist kníže Břetislav I. při tažení do Polska roku 1039. Doposud ale sochy na hradě nikdo neobjevil. Pokud se tu nacházejí, byly velmi dobře ukryty.
