Město plné kontrastů
Brno je se svými asi čtyřmi sty tisíci obyvateli a rozlohou 230 km2 druhým největším městem České republiky. Leží na soutoku řek Svratky a Svitavy v nadmořské výšce mezi 190 – 425 metry. Ze tří stran je chráněno zalesněnými kopci Brněnské vrchoviny, na jihozápadě začínají nížiny Dyjsko-svrateckého úvalu. K jeho nejvýznamnějším dominantám patří hrad Špilberk a katedrála sv. Petra a Pavla na vršku Petrov, které vytvářejí charakteristické panorama města. V historickém centru Brna se nachází množství krásných kostelů, klášterů, náměstí, či architektonických zajímavostí. Severně od historického centra města je ulicová zástavba z 19. a první poloviny 20. století, která je tvořená velkými bloky bohatě zdobených domů a rodinných vil, vč. vily Tugendhat, zapsané na listině světového kulturního dědictví UNESCO. Na okrajích města se rozkládají sídliště z druhé poloviny 20. století, pro něž je typická hustá zástavba panelových domů. Jižně od centra se nachází rychle se rozvíjející oblast kancelářských budov, jako např. M-Palác, Spielberk Office Centre či AZ Tower. Západně od centra se naopak rozprostírá množství zchátralých domů a špinavých ulic, které obývají převážně Romové. Mimo tuto oblast je ale Brno krásným a neustále se rozvíjejícím městem.
Kulturní vyžití
Ve městě působí řada kulturních institucí a koná se tu mnoho kulturních akcí. Nachází se zde nejstarší divadelní budova ve střední Evropě, a to divadlo Reduta, které spolu s Mahenovým a Janáčkovým divadlem patří pod správu Národního divadla Brno. Díky těmto třem scénám je Národní divadlo Brno jedním z předních představitelů operních, baletních i činoherních představení. Významným reprezentantem je i Městské divadlo Brno, které zahrnuje hudební a činoherní scénu. Dále zde působí spousta menších divadel jako Divadlo Bolka Polívky, Divadlo Husa na provázku či dětské loutkové divadlo Radost. V Brně je i několik uměleckých galerií. Největší z nich je Moravská galerie. Dalšími galeriemi jsou Dům umění města Brna, Wannieck Gallery či galerie Brněnského kulturního centra. Ve městě je rovněž k vidění řada muzeí. Nejvýznamnějším je Moravské zemské muzeum, které je druhou nejstarší a nejrozsáhlejší muzejní institucí v Česku. Dále zde sídlí Muzeum města Brna, Technické muzeum, Muzeum romské kultury či Muzeum českého a slovenského exilu 20. století. V Brně se také nachází Moravská zemská knihovna, která je se svými čtyřmi miliony dokumentů rovněž druhou největší v zemi. Každoročně se v Brně pořádá množství festivalů, např. festival zábavy Brno – město uprostřed Evropy, jehož součástí je mezinárodní soutěžní přehlídka ohňostrojů známá jako Ignis Brunensis, největší show tohoto typu ve střední Evropě. V letních měsících probíhá festival Brněnské kulturní léto reprezentované sérií koncertů i divadelními shakespearovskými hrami. V Brně se pořádá mezinárodní festival Divadelní svět, který je největší akcí tohoto typu ve střední Evropě, a dále filmový festival Cinema Mundi, který představuje filmy z celého světa ucházející se o Oscary. Ve městě je zřízena Hvězdárna a planetárium a Zoologická zahrada. V některých městských částech doposud probíhají tradiční hody.
Sídlo univerzit a soudní moci
V Brně se nachází více jak třicet fakult soukromých a veřejných vysokých škol. I proto je Brno mnohými nazýváno „univerzitním městem“. Mezi nejvýznamnější vysoké školy patří Masarykova univerzita, Vysoké učení technické a Mendelova univerzita. Studentů brněnských univerzit je téměř 100 tisíc. V roce 2012 byl slavnostně otevřen Univerzitní kampus Masarykovy univerzity v Brně-Bohunicích. Jedná se o největší stavební projekt vysokého školství ve střední Evropě. Jeho součástí je moderní vzdělávací a výzkumně vývojové středisko, zejména pro studenty lékařské a přírodovědecké fakulty a dále pro studenty fakulty sportovních studií. I díky vysoké vzdělanosti je Brno centrem soudní moci České republiky. Sídlí zde Ústavní soud, Nejvyšší soud, Nejvyšší správní soud, Nejvyšší státní zastupitelství, Veřejný ochránce lidských práv i Úřad pro ochranu hospodářské soutěže, a dále pak samozřejmě Krajský, Okresní a Městský soud. V roce 2009 byl dostavěn v jižní části města Justiční palác, do kterého se část soudnictví přemístila.
Brněnský hantec
Brněnský hantec je specifická brněnská mluva, kterou běžně používaly v 19. století a na počátku 20. století sociálně slabší vrstvy obyvatel. Některé výrazy hantecu ale natolik zlidověly, že jsou nyní běžně používány v hovorové mluvě. Nejznámějšími výrazy, které jsou často slyšet v brněnských ulicích, jsou např.: šalina (tramvaj), škopek (pivo), štatl (centrum města), love (peníze), švestky (policie), koc (dívka), čórkář (zloděj) nebo hokna (práce). Mimo zažitých hantecových slov má brněnská mluva i další specifika. Přídavná jména se nezakončují spisovným „é“, nýbrž nespisovným „ý“. Brňan běžně neřekne, že to bylo „dobré“ nebo „hezké“, ale použije výraz „dobrý“ a „hezký“. Zajímavostí je i skloňování 7. pádu rodu předseda. Spisovně se používá „s předsedou“, ale v Brně je typické spíše „s předsedem“. Rovněž u skloňování slovesa „být“ se v 1. osobě jednotného čísla setkáváme s výrazem „su“. Brňan tedy neřekne „já jsem“, ale použije „já su“, stejně tak se tato zvyklost přenáší do dalších slov, místo „já chci“, je pak použito spíše „já chcu“. Specifická brněnská mluva vznikla smíšením středomoravských nářečí s němčinou. Vliv na utváření výrazů měla i romština, maďarština a italština.
Historický vývoj města Brna
První doložené slovanské osídlení brněnské oblasti se datuje mezi 5. až 7. století n. l. Dějiny Brna jsou neodmyslitelně svázány s dějinami Moravy. Brno zastávalo významnou úlohu ve správě země od 11. století, kdy se zde začaly razit dokonce i brněnské denáry. V polovině 13. století byla Brnu udělena městská práva a byl založen hrad Špilberk. V Brně zasedaly vrcholné politické instituce Moravy, jako např. moravský zemský sněm. Od 15. století do začátku 19. století bylo Brno spojeno s několika válečnými konflikty. Obléhali jej Husité, Švédové i Prusové. V době napoleonských válek pobýval v Brně několikrát Napoleon Bonaparte se svým vojskem, město Brno se však do napoleonských válek nezapojilo. Roku 1839 přijel do Brna první vlak z Vídně a přesně o třicet let později vyjela do brněnských ulic první „šalina“ tažená koňmi. Největší rozšíření Brna proběhlo v roce 1919, kdy se k němu připojilo 23 obcí. Počet jeho obyvatel se téměř zdvojnásobil a vzniklo tzv. Velké Brno. V roce 1939 bylo Brno obsazeno německými vojsky a roku 1946 bylo osvobozeno vojsky ruskými. Po komunistickém převratu v roce 1948 původní význam Brna upadl, vše bylo centralizováno a řízeno z Prahy. Postupně se Brno stalo sídlem Brněnského kraje a v roce 1960 kraje Jihomoravského. Současný samosprávný Jihomoravský kraj, jehož je Brno krajským městem, vznikl až v roce 2000.
